Vítejte na ZŠ Bor

Vše co o nás hledáte, najdete na těchto stránkách, pokud ne, napište nám a rádi web upravíme!

Bojujeme a jsme úspěšní!

Zúčastňujeme se nejčastějších a nejznámějších sportovních akcí. Účast na sportovních klání má v naší škole dlouholetou tradici. Úspěchy sklízíme na mnoha bitevních polích. Prohlédněte si web a uvidíte!

Jdeme s dobou!

Realizujeme mnoho projektů a neustále inovujeme v oblasti IT. I díky tomu dál zkvalitňujeme a modernizujeme výuku.

Exkurze a výlety

K výuce patří exkurze a výlety. Těch podnikáme mnoho. Věda a poznání nás baví!



2019-07-12 Příměstský tábor Indiáni 8. - 12.7.2019

Závěrečná zpráva – Příměstský tábor Indiáni 8. - 12.7.2019

( Lenka Krivdová, Marie Pacnerová )

 

     V pondělí se nám sešlo 18 dětí z 21 přihlášených. Jedna byla nemocná a přišla až ve středu, 1 změnil termín kvůli sportovnímu kempu a 1 se na poslední chvíli odhlásil.

 

     Všechny děti se na tábor těšily, byly zvídavé a na všechno nedočkavé. Hned v pondělí jsme měli stavět Indiánské měsečko. Indiánské stany nám objednal p.Komárek, ale bohužel nedorazily. Děti byly sice zklamané, ale rychle jsme vymyslely náhradní program a děti měly sportovní dopoledne a odpoledne se naučily nové hry, které pak samy hrály při každé možné příležitosti.V průběhu dne jsme se všichni domluvili, že pokud budou rodiče souhlasit, tak budeme ze čtvrtka na pátek ve škole spát, opečeme vuřty a pro odvážné uděláme i stezku odvahy = Bobříka.Rodiče byli z plánu nadšeni a dětem to schválili.

     V úterý jsme vyrazili autobusem do Plzně do West Parku.Z „autobusáku“ jsme tam šlapali pěšky. Museli jsme jít po kraji silnice, ale děti šly velmi ukázněně a cesta nám tak rychle ubíhala. Když jsme dorazili do cíle, tak nás přivítala cedule, že bohužel bude otevřeno o trochu později. Nám to nevadilo, zašli jsme před West Parkem na stezku, kde jsme si sedli do altánku, posvačili a děti využily volného času a hrály hry. Po této stezce jsme se pak vydali zpět na autobus. Bylo to bezpečné, kratší a děti nemusely dávat pozor na auta,....a vyšli jsme ca 200m pod autobusovým nádražím. Ve West Parku se táborníci naučili střílet z luku, lovili divokou zvěř, učili se poznávat zvířata podle kožešin,.... V parku měli možnost vše zkoušet bez omezení, jen některé akce byly jen po svolání mikrofonem šéfem Parku. Kdo chtěl, mohl si nechat namalovat obličej nebo si i vyrobit čelenku. Ve zdejším obchůdku si také všichni nakoupili různé věci – luky, sekerky, čelenky, náhrdelníky, ….Z Parku se nikomu nechtělo odejít, ale bohužel jsme museli jít kvůli odjezdu autobusu.

     Ve středu dopoledne jsme byli hledat poklad. Indiáni šli po vyznačené cestě a na určených místech hledali lístky s úkoly., které postupně plnili. Dokonce jsme po cestě splnili i neplánovaný úkol – nakrmili jsme kachny na Zámeckém rybníku. Poklad se podařilo najít a byly v něm ještě tři hádanky, které museli vyřešit. Na cestu zpátky do školy vzal každý táborník nějaké dřevo na čtvrteční táborák a zbytek dřeva se dovezl z domova. Po obědě se všichni pustili do vyrábění – každý si pak mohl domů odnést výrobky s indiánskou tématikou – totemy, náhrdelníky lapače snů, náramky a nebo si dítka mohla i vybarvit obrázky s indiánskou tématikou. Všichni odcháeli domů nadšeni, tak jako celý týden a hlavně s tím, že se mooooc těší na čtvrtek na opékaní a na spaní.Většina z nich spala ve škole poprvé.

     Ve čtvrtek ráno přišli všichni, kteří chtěli ve škole spát ( kromě 4 dětí všichni ) se spacákem, karimatkou a nemohli se dočkat večera. Aby jim čekání uteklo, vydali jsme se znovu do Plzně do Muzea strašidel. Než jsme se do něj odvážili vstoupit, vyfotily jsme hromadně všechny děti. V Muzeu se dětem líbilo, průvodkyně jim vyprávěla o zdejších strašidlech. Všichni bedlivě poslouchali, protože pak museli hromadně najít poklad, do kterého průvodkyně schovala pro každého drobnost – drahokam. Ten ale dostali po zodpovězení otázek. Po té si všichni něco koupili a mohli jsme odejít. Šli jsme na zmrzlinu a na autobus jsme to vzali kolem Spejbla a Hurvínka. Po návratu do školy jsme našli na stole hromadnou fotku, kterou jsme pořídili v Plzni. Každý ji dostal na památku. Bylo nám ale záhadou, jak se fotky do školy dostaly a ještě ke všemu dřív než my. Dokonce děti „podezíraly“ pana ředitele, že jsme mu je poslaly a pak je vytiskl a dal nám je tam. Ale ten den bohužel pan ředitel vůbec nebyl ve škole. Takže to byla asi nějaká nadpřirozená síla nebo že by nějaké plzeňské strašidlo? :-)

     Poté jsme si došli do jídelny na svačinu a hráli ještě chvíli hry. Děti si pak připravily věci ke spaní, rozložily karimatky,...Pak jsme šli i se „Sporťákama“ připravit oheň, opekli společně vuřty a děti s nimi hrály společně hry. Než jsme se vydali na slíbenou stezku odvahy, objednaly jsme indiánům ještě pizzu. Kolem 22h jsme se odebrali už dovnitř, děti se umyly a připravily si síly a odvahu. Tu si nedodaly jen dvě z Indiánů a několik dětí ze Sporťáků. Odvážlivci dorazili do cíle všichni a v pořádku plné dojmů a zážitků. Pak už se děi vydaly do hajan. Byly za celý den unavené, že si povídaly jen chvíli a kolem půlnoci všechny spaly. To, že to byl skvělý nápad jsme se dozvěděli i od některých borských obyvatel, které jsme potkali v pátek odpoledne. Jsou rádi, že se něco dělá pro zdejší děti.

     V pátek ráno vstávali všichni celkem v pohodě. Poklidi si, umyli se a pak jsme se vydali na snídani. Oproti původnímu plánu – koupaní na Sycheráku – jsme musely z důvodu nepřízně počasí změnit plán a vyrazili jsme pro změnu vlakem do Tachova. Navštívili jsme tu zdejší Muzeum, ve kterém byla většina dětí poprvé a někteří dokonce netušili, že Muzeum v Tachově je. Prohlídka se jim líbila, mohli si vyzkoušet některé nástroje z dřívějších dob, zahráli si stínové divadlo a mohli si i vyrobit malé loutky. Ve městě jsme všem koupili zmrzlinu a v papírnictví ještě nějaké drobnosti. Do školy jsme se vrátili na oběd. Po poledním klidu si všichni sbalili své věci, uklidili si. Po odpolední svačině jsme se vrátili do družiny. Na děti čekalo další překvapení. Každý účastník si domů odnášel na památku ručník svázaný do medvídka, sladkosti, drobnosti z papírnictví. Všichni táborníci šli za panem ředitelem, předali mu jednu společnou fotku, pověděli mu o zážitcích a zeptali se ho konečně na záhadu ohledně fotky. Sám jim to znovu potvrdil, že opravdu ve škole nebyl. Dali mu i závěrečné hodnocení s obrázky.

V očích táborníků byla vidět neskutečná radost a štěstí ze všeho, co dostali, prožili.

 

Jako poděkování od nich jsme dostali to, že se mooooc těší na příští rok a že by chtěli prožít zase krásný a pohodový týden plný zážitků. Moc děkujeme i rodičům za to, že děti přivedli ráno vždy včas a že jim povolili spát ve škole, aby si to mohli všechno užít.

 

Celý týden proběhl v klidu,bez úrazů, bez křiku a hádek. Děti se vždy na všem domluvily. Tímto chceme i děti pochválit, všechny byly šikovné, statečné a zároveň celý týden vydržely bez telefonů, tabletů,....

Marie Pacnerová, Lenka Krivdová


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | (C) 2008-2018 ZŠ BOR